Letadlo, které hlídkuje pozice a pomáhá pilotovi identifikovat na zemi to co vidí (náklaďák, cesta, ...) = copilot.

Do letadla se nahraje letový plán / mise a letadlo jej vykonává. Během plnění mise je kamerou snímána země, předměty na zemi a pohyb a počítač na palubě letadla vyhodnocuje co vidí.

Takto vybavené letadlo může pracovat samo v roji a na zem operátorovi posílat informace o tom, co vidí.

Letadlo je podporou pro dělostřelce, tzn. umí říct mgrs kam granát dopadl.

Letadlo je vybaveno balistickým počítačem, který umožňuje změřit polohu vybraného cíle na zemi. Ideální pro korekci palby (kam dopadla šiška).

Klekánice X8 (později Polednice2) se musí umět zamknout na cíl pod sebou.

Pokud chci trefit něco přesně pod sebou, dlouho trvá, než se přesně zacílím a vystavuji tak dron nebezpečí sestřelení.

kliknout myší do mapy, kam shodit náklad a dron by měl provést shození bez zastavení. Počítáme s výškou 80-200m.

Věž, která opticky hledá cíl na obloze. Den i noc.

Cílem je automatizovaná samostatná robototizovaná pozice, která hlídá svůj perimetr, najde kamerou letící dron a vyšle k němu jeden ze svých čtyř interceptorů, který je zamčený na cíl a do cíle narazí.

Pro naše drony ARCZ Sojka, ARCZ Klekánice i ARCZ Polednice je zásadní, aby věděli, že se k nim blíží nepřátelský interceptor. Létání s drony je jako jízda v tanku. Nevidím vedle sebe, pod sebe ani za sebe.

russové již používají alespoň jednu zadní kameru proti stíhacím interceptorům na několika typech dronů. Některé jejich drony umí na základě vizuální nebo rádiové detekce provést úhybný manévr a díky tomu stíhací interceptor přijde o moment překvapení a o značnou část své energie, protože ruský pilot už ví, že je v nebezpečí a musí dál pokračovat v driftování, čímž stíhací interceptor značně stěžuje vlastní zásah.

Cílem je, aby pilot dostal informaci o tom, z jakého směru se blíží nebezpečí a podle toho provedl úhybný manévr. V druhém kroku / později může provést úhybný manévr sám.

Náš útočný dron BOXXER ( eliminace obrněných pohyblivých cílů, pozic, prorážení betonový zátaras a shazování baráků ) potřebuje vylepšit a potřebuje leteckou podporu. Nejlépe se osvědčilo rádiové spojení (ovládání i obraz) Starlink ani optické vlákno použít nelze.

Pokud má nad sebou BOXXER doprovodný Mavic, který se po čase musí vrátit pro novou baterii, tak pak nastává problém BOXXERa zpět najít. BOXXER netopí, nepráší se za ním, je malý a celkem splývá se zemí. Mavic se používá jako doprovodný dron / druhé oči pro pilota BOXXERa, aby věděl kam jede a kam dál směřovat, jak vypadají překážky.

I když má BOXXER vlastní video, tak je problém ho v zarušené oblasti udržet, obzvláště, když BOXXER zajede za překážku. Proto se používá doprovodné UAV.

Chceme aby BOXXER měl nad sebou letadlo, které slouží jako druhé oči, ale i jako retranslátor signálu. Ideální je mít stabilní obraz i z BOXXERu, protože pouze on vidí reálné překážky (kameny, miny na cestě) což letadlo z výšky 500-1000m nevidí.

SLAM (Simultaneous Localization and Mapping) je technika, kdy senzor (LiDAR nebo kamera) za pohybu zároveň staví mapu prostředí a v ní lokalizuje sám sebe. Letadlo/dron tak proletí oblast a vygeneruje 3D rekonstrukci terénu — typicky jako pointcloud nebo mesh.

Mapování z dronu (aerial mapping) může běžet buď klasickou fotogrammetrií (SfM/MVS z překrývajících se fotek — Pix4D, Metashape, OpenDroneMap), nebo LiDAR SLAMem. Výsledek je georeferencovaný 3D model / DEM/DSM terénu. SLAM dává spíš lokální konzistenci a real-time, fotogrammetrie zase přesnější metrický výstup, ale offline.

Malé průzkumné drony, které umí prozkoumat oblast, dům

Single dron, samostatně pracující

Kazeta dronů, kteří prohledají oblast společně, každý část, která ještě nebyla prohledána levné drony až dojde baterie, tak prostě off

identifikace objektů

Pozemní dron umí dojet po silnici, zpevněné cestě, polní cestě z bodu A do bodu B. Vize je mít v nebezpečných oblastech desítky Boxxerů, kteří projíždějí komunikace autonomně a sledují provoz a události na komunikacích.

Největším nebezpečím jsou russké FPV drony na optickém vlákně, které přistanou na cestě, u cesty (někdy ale i na budově, na střeše) a v momentě, kdy zahlédnou jedoucí auto, tak se těsně před ním vznesou a s výbušninou do jedoucího auta narazí. Posádky zpravidla nemá nikdy šanci přežít.

Mít levnou autonomní platformu, která se pohybuje po cestách je velké plus.